Přesun a úprava pracovní doby

Řešíme případy, kdy chce banka zaměstnance přesunout na jinou pobočku v rámci obce, a také mu upravit pracovní dobu. Jde o výrazné změny, třeba místo v 8hodinových směnách má zaměstnanec pracovat 11 hodin. Může o tomto zaměstnavatel jednostranně rozhodnout? A je nějaká lhůta, do kdy to musí zaměstnanci oznámit?


Ohledně místa výkonu práce i rozvržení pracovní doby předně záleží na tom, co mají zaměstnanci sjednané v pracovní smlouvě. Je-li místo výkonu práce sjednáno jako území celé obce, může zaměstnavatel jednostranně určit, že má zaměstnanec v rámci obce pracovat jinde (např. v jiné pobočce).


Způsob rozvrhování pracovní doby v pracovních smlouvách většinou sjednáván nebývá. Pokud by sjednán byl, musí jej zaměstnavatel dodržet, případně se dohodnout se zaměstnancem na změně. Jinak může zaměstnavatel o změně rozvrhu rozhodnout sám (včetně přechodu z 8hodinových směn na 11hodinové).


O rozvržení pracovní doby musí být zaměstnanec podle zákoníku práce informován alespoň 2 týdny předem, pokud není dohodnuto něco jiného. Zaměstnavatel tedy může změnu oznámit i v kratším předstihu, ale jen se souhlasem dotčeného zaměstnance.


Projednání výpovědi z organizačních důvodů


Zaměstnavatel je povinen projednat předem s odborovou organizací rozvázání pracovního poměru výpovědí. Mezi nejčastěji uplatňované výpovědní důvody patří nadbytečnost podle § 52 písm. c) zákoníku práce.


Při projednávání těchto výpovědí by se odborový funkcionář měl soustředit zejména na to, zda jsou splněny všechny podmínky pro platnost výpovědi, a to:


  • organizační změna provedená za účelem zvýšení efektivnosti práce,
  • nadbytečnost zaměstnance,
  • příčinná souvislost mezi nadbytečností a organizační změnou.


Patřičnou pozornost je třeba věnovat hned první z výše uvedených odrážek. Pokud by se ukázalo, že nadbytečnost zaměstnance nenastala v důsledku organizační změny, nýbrž třeba proto, že zaměstnavatel obsadil pracovní místo jiným zaměstnancem, výpověď by mohla být shledána neplatnou. Totéž platí i v případě, že zaměstnavatel sice organizační změnu provedl, ale jejím cílem zjevně nebylo snižování nákladů nebo zvýšení efektivnosti práce, nýbrž něco jiného (typicky snaha zbavit se zaměstnance, který se stal nežádoucím z úplně jiných důvodů).