Družstevní podíl a více dědiců

Dobrý den,
stala se mi taková věc. Pět let jsem žila s maminkou v družstevním bytě. Mám invalidní důchod 7000 Kč. Maminka nečekaně během čtyř měsíců zemřela. Byt je napsán na ni, včetně plateb nájemného a služeb. A já teď nemám nárok vůbec na žádnou sociální pomoc od státu na nájemné a služby. Na úřadu práce mně řekli, že příspěvek na bydlení mi dají jen v případě, že smlouva na byt by byla na mé jméno, na dávkách hmotné nouze mi řekli, že bych musela mít smlouvu na vodu, na služby, atd. Mám o šest let mladší sestru, která je také v bytě trvale hlášena, ale roky žije s přítelem jinde. Bude probíhat dědické řízení. Nevím, jak mám postupovat, abych případně v budoucnu měla nárok na příspěvek na bydlení.
Sestra a její partner budou bojovat o dědictví, ale bydlet v bytě nechtějí a nebudou, nájemné nikdy nehradili, a i nadále platit a bydlet v bytě budu jen já. Můj invalidní důchod však nestačí ani na pokrytí nákladů na bydlení.
Mám strašný strach, že skončím na ulici. Co mám dělat?. Jak mám postupovat v dědickém řízení, když se setra domáhá svého práva?
Děkuji, jsem parkinsonik a nemohu sehnat práci, na poslední nabídce úřadu práce nás na jednu nabídku práce bylo třicet invalidů. Děkuji za vaši odpověď.

V. V., Praha 8

Dobrý den,
bohužel budete muset vyčkat na výsledek dědického řízení. Teprve budete-li vy členem družstva, pak budete mít právo na uzavření nájemní smlouvy a teprve pak splníte podmínky zákona o státní sociální podpoře a vznikne vám podle tohoto zákona nárok na příspěvek na bydlení. Na základě nájemní smlouvy a úmrtního listu maminky, pak „přepíšete“ všechny služby na vaše jméno. Do doby než se vše vyřeší, požádejte sestru, aby vám s úhradami za nájemné a služby pomohla, protože je to i v jejím zájmu. Pokud sestra pomoc odmítne, jednejte s družstvem, např. si dohodněte nižší, že budete hradit nižší částky a po vyřízení dědictví vše do určité doby uhradíte.
Nyní k dědictví družstevního podílu, je-li více dědiců
Obecně je tato problematika upravena v § 737 zákona o obchodních korporacích. Uvedené ustanovení pojednává o přechodu družstevního podílu v bytovém družstvu tak, že na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených. Družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela; k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví.
Je-li více dědiců, pak členství zůstavitele v bytovém družstvu a nájem v bytovém družstvu přechází na každého dědice, komu podle výsledku dědického řízení připadl družstevní podíl. Jestliže je více dědiců, musí se tito dohodnout, kdo bude nadále členem družstva a nájemcem družstevního bytu, a vypořádat se s ostatními rovněž z tržní ceny družstevního podílu. Vypořádání může proběhnout nejen vyplacením toho z dědiců, který se nestane členem družstva s právem nájmu bytu, ale i prodejem družstevního podílu a rozdělením kupní ceny mezi dědice družstevního podílu. Pokud se však dědicové nedohodnou, vzniká závažný problém, který je možné řešit pouze soudně na návrh některého z dědiců. Soud však potvrdí dědicům jejich dědické právo k nabytí dědických podílů i ohledně družstevního podílu.
Nepřipouští-li stanovy bytového družstva spoluvlastnictví družstevního podílu (stanovy mohou podle § 597 zákona o korporacích spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučit), znamená to, že žádný z dědiců nenabyl družstevní podíl celý, nýbrž jeho poměrnou část, což má důsledky nejen na členství, ale i na vazbu na nájem družstevního bytu. Protože žádný z dědiců nenabyl celý družstevní podíl, nemůže být členem bytového družstva ani nájemcem. Tuto situaci lze řešit pouze žalobou některého z dědiců na určení, kdo bude nadále členem bytového družstva.
Pokud stanovy nevyloučily možnost spoluvlastnictví družstevního podílu, platí, že v tomto družstvu může být družstevní podíl ve spoluvlastnictví. V takovém případě jsou spoluvlastníci společnými členy a společnými nájemci bytu a podíl vůči družstvu spravuje správce společné věci (§ 1126 a násl. občanského zákoníku), kterým může být jen jeden ze spoluvlastníků družstevního podílu.
Přechod členství v bytovém družstvu na dědice není podmíněn jeho žádostí o členství, avšak nic nebrání tomu, aby i v bytovém družstvu dědic družstevního podílu účast v družstvu vypověděl za podmínek § 603 zákona o obchodních korporacích.

S pozdravem
JUDr. Jitka Kocianová