Důvěru mezi sociálními partnery, odbory a zaměstnavateli v různých sektorech a na různých úrovních - národní, sektorové, podnikové - v rámci evropských zemí včetně Česka zkoumala studie TRUE EUROPE.
Zúčastnily se jí také čtyři zástupkyně našeho odborového svazu - předsedkyně OSPPP Alena Chlapíková, předsedkyně organizace v Komerční bance Sylva Kynychová, předsedkyně organizace v UniCreditbank CZ Eva Mikulková a předsedkyně organizace ČSOB - Moderní odbory Lada Spielbergerová.
Konkrétně se studie zaměřila na:
Procesy budování a udržování důvěry mezi odbory a zaměstnavateli.
Zdroje důvěry a nedůvěry.
Dopady důvěry na kolektivní vyjednávání a sociální dialog.
Rozdíly mezi sektory: kovoprůmysl, doprava, bankovnictví a finance.
Naplnění cílů v bankovním sektoru
Studie v bankovnictví přinesla:
✅ Detailní analýzu sektorové kolektivní smlouvy, která pokrývá většinu zaměstnanců v sektoru.
✅ Zjištění o typu důvěry – v bankovnictví převládá knowledge-based trust, tedy důvěra založená na odbornosti a znalostech.
✅ Identifikaci klíčových témat kolektivního vyjednávání: mzdy, home office, právo na odpojení, BOZP.
✅ Rozbor vlivu zahraničního vlastnictví na vyjednávací procesy – např. omezené rozpočty, kulturní rozdíly, jazyková bariéra.
✅ Zhodnocení vztahů na podnikové úrovni – osobní vztahy, preference pro české vedení, konstruktivní dialog.
✅ Zjištění o efektivitě a limitech sektorové koordinace – např. nízký reálný dopad sektorové minimální mzdy.
Shrnutí výsledků a závěrů
1. Charakteristika sektoru
V ČR působí 43 bank a poboček zahraničních bank, sektor je silně ziskový a stabilní.
Dominují zahraniční vlastníci: Česká spořitelna (Eset Group, AT), Komerční banka (Société Générale, FR), ČSOB (KBC, BE).
Zaměstnanost v sektoru činí cca 38 tisíc osob (2024).
2. Kolektivní vyjednávání
Existuje sektorová kolektivní smlouva mezi Svazem bankovnictví a pojišťovnictví (SBP) a Odborovým svazem pracovníků v pojišťovnictví a peněžnictví (OS PPP).
Pokrývá cca 30 tisíc zaměstnanců – většinu sektoru.
Smlouva stanovuje minimální mzdu pro sektor, rámcové pracovní podmínky (např. právo na odpojení, home office) nad rámec zákoníku práce.
Poslední smlouva uzavřena na období 2021–2025.
3. Důvěra mezi sociálními partnery
V bankovnictví převládá knowledge-based trust – důvěra založená na znalostech a odbornosti.
Sociální dialog je pravidelný, konstruktivní, osobní vztahy a kulturní blízkost (preferovaně čeští manažeři) hrají důležitou roli.
Důvěra je posilována pozitivními zkušenostmi a kontinuitou vyjednávání.
Stávky jsou vnímány jako extrémní nástroj, v sektoru se prakticky nevyskytují.
4. Výzvy a omezení
Skutečný dopad sektorové smlouvy je omezený – nejnižší mzdy v sektoru jsou i tak dvakrát vyšší než sektorové minimum.
Rozdíly mezi bankami se projevují spíše v benefitech než ve mzdách.
Vliv zahraničního vlastnictví: rozpočty na mzdy jsou často předem stanoveny mateřskými společnostmi, což omezuje prostor pro vyjednávání („virtuální vyjednávání“).
V ČR chybí mzdová indexace v kolektivních smlouvách, běžná v mateřských zemích.
5. Vztah k institucím
Důvěra v instituci kolektivního vyjednávání je vyšší než v jiných sektorech.
Důvěra v soudy, inspektoráty práce a orgány BOZP je nízká kvůli pomalosti, nízké kapacitě a nejednotnému přístupu.
6. Dopady důvěry
Dobře nastavený sociální dialog přináší výhody zaměstnancům.
Sdílení informací mezi odbory napříč bankami pomáhá koordinaci požadavků a jejich prosazení na sektorové úrovni (např. home office).
Celá studie zangličtině ZDE
