O kolektivním vyjednávání

Kolektivní vyjednávání je jednou z nejdůležitějších činností odborových organizací.
Řídí se Zákonem o kolektivním vyjednávání a Zákoníkem práce.
Partnerem pro vyjednávání našeho odborového svazu je Svaz bank a pojišťoven. Výsledkem sociálního dialogu je odvětvová Vyšší kolektivní smlouva. Tato smlouva nastavuje rámcová pravidla pro zaměstnance a zaměstnavatele v sektoru. Další úroveň kolektivního vyjednávání probíhá v samotných subjektech na úrovni základních organizací, nebo podnikových výborů, kde se řeší konkrétní podmínky pro zaměstnance v dané firmě. Pomáháme startem kolektivního vyjednávání, tam kde o to členové projeví zájem. Pomáháme s přípravou kolektivních smluv, pomáháme při samotných jednáních a pomáháme při prezentacích výsledků vyjednávání.

Základní právní postavení odborových organizací v pracovněprávních vztazích vymezuje zákoník práce.
Dle § 286 odst. 1 zákoníku práce jsou odborové organizace oprávněny jednat v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání, podle podmínek stanovených zákoníkem práce nebo sjednaných v kolektivní smlouvě. Za odborovou organizaci pak jedná orgán určený jejími stanovami. Tím zákoník práce vymezuje odborovou organizaci jako účastníka pracovněprávních vztahů. K dosažení naplnění tohoto postavení účastníka pracovněprávních vztahů přiznává zákoník práce odborovým organizacím katalog oprávnění. V základní rovině se jedná o právo na informace, právo na projednání, právo na spolurozhodování se zaměstnavatelem a kontrolní oprávnění. Zákonem přiznaným oprávněním odborové organizaci odpovídají zrcadlově povinnosti zaměstnavatele.

Právo na informace

Právo na informování zaměstnanců zaměstnavatelem je obecně uznáno mezinárodními dokumenty.
Nejdůležitějším dokumentem v této oblasti je směrnice 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Evropského společenství. Smyslem práva na informace je, aby se zaměstnanci sami nebo prostřednictvím svých zástupců, tedy odborových organizací, s dostatečným časovým předstihem dozvěděli o všech důležitých záměrech a opatřeních zaměstnavatele a mohli k nim zaujmout svoje stanovisko.

Právo na projednání

Projednáním se rozumí proces jednání mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, obsahující výměnu stanovisek a názorů s cílem dosáhnout shody.
Výsledky tohoto projednání by měl zaměstnavatel zohlednit ještě před uskutečněním zamýšlených opatření, která byla předmětem projednání. Pokud není shody dosaženo, má zaměstnavatel právo o opatřeních sám s konečnou platností rozhodnout a v rámci svých možností ke stanovisku odborové organizace přihlédne.

Právo na spolurozhodování se zaměstnavatelem

Právo odborové organizace na spolurozhodování se zaměstnavatelem znamená, že zaměstnavatel rozhoduje v dohodě (s předchozím souhlasem) odborové organizace. Oprávnění spolurozhodování se vyskytuje v zákoníku práce 

Zákonem garantovaný rozsah katalogu oprávnění odborových organizací v oblasti informování, projednání a spolurozhodování představuje minimální rozsah. Tento rozsah lze rozšířit nad rámec zákoníku práce v kolektivních smlouvách a zároveň je možno sjednat časové lhůty a způsob pro projednání a informování odborové organizace ze strany zaměstnavatele.