Hmotná odpovědnost se zaměstnancem

Za jakých podmínek může být se zaměstnancem uzavřena hmotná odpovědnost? Může pak zaměstnanec odpovídat třeba za chybějící peníze v pokladně? Lze dohodu o hmotné odpovědnosti nějak vypovědět?

Mezi čtyřmi typy povinnosti zaměstnance k náhradě škody, upravené zákoníkem práce, má své místo také povinnost nahradit schodek na svěřených hodnotách a povinnost nahradit škodu způsobenou ztrátou svěřené věci. Právě tyto typy povinnosti nahradit škody bývají označovány jako hmotná odpovědnost.
Rozdíl mezi oběma typy povinnosti nahradit škodu spočívá v tom, že hodnotami svěřenými zaměstnanci k vyúčtování mohou být hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu. Svěřenou věcí může být naproti tomu jen konkrétně určená věc (typicky například mobilní telefon nebo přenosný počítač). Dotaz se týká peněz, takže dále se soustředíme jen na odpovědnost za svěřené hodnoty.
Předpokladem vzniku odpovědnosti za svěřené hodnoty je uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Tato dohoda musí být písemná. Dohoda přímo nemusí obsahovat uvedení hodnot, které budou zaměstnanci svěřeny. Pokud nicméně dohoda na tyto hodnoty přímo nepamatuje, mělo by k následnému svěření hodnot dojít na základě písemného protokolu, který zaměstnanec podepíše.
Nejčastějšími hodnotami, které zaměstnavatelé zaměstnancům svěřují k vyúčtování, bývají peníze. Může jít nicméně i o jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu. Další podmínka pro vznik odpovědnosti za svěřené hodnoty spočívá v tom, že zaměstnanec může se svěřenými hodnotami osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Není tedy možné, aby ke svěřeným hodnotám měly přístup i další osoby, ledaže by šlo o jiné zaměstnance, kteří také uzavřeli dohodu o odpovědnosti a všichni tito zaměstnanci tak byli společně zavázáni k náhradě schodku.
Pokud došlo ke svěření hodnot zaměstnanci, případně několika zaměstnancům, za splnění výše uvedených podmínek, a následně byl zjištěn schodek (tzv. manko), vzniká zaměstnanci povinnost tento schodek nahradit. Odpovědnost za schodek je vůči zaměstnanci poměrně přísná v tom, že v případě vzniku schodku nemusí zaměstnavatel prokazovat zaměstnanci zavinění. Předpokládá se totiž, že schodek zavinil právě zaměstnanec, jemuž byly hodnoty svěřeny. Zaměstnanec se může zprostit své povinnosti nahradit škodu, pouze pokud prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
Tyto skutečnosti by zaměstnanci měli při podpisu dohody o odpovědnosti a následném převzetí hodnot brát do úvahy. Zvláště při přebírání peněz či jiných hodnot by měli postupovat obezřetně a pečlivě, vše si řádně přepočítat atd. V průběhu svěření by pak i ve svém zájmu měli průběžně kontrolovat, zda k hodnotám nemají přístup i nepovolané osoby a zda zaměstnavatel řádně plní svou povinnost zajistit zaměstnanci řádné hospodaření se svěřenými hodnotami.
Od uzavřené dohody o odpovědnosti může zaměstnanec odstoupit, ovšem pouze v případě stanoveném zákonem, tj. pokud:
- vykonává jinou práci než tu, v souvislosti s níž mu byly hodnoty svěřeny,
- je převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště,
- je překládán,
- zaměstnavateli doručil písemné upozornění na závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami, a zaměstnavatel tyto závady ani do 15 dnů neodstranil.
Při společné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody o odpovědnosti odstoupit také tehdy, jestliže byl na jeho pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce.
Odstoupení od dohody o odpovědnosti musí být provedeno písemně. Odpovědnost za svěřené hodnoty v případě platného odstoupení zaniká dnem, ve kterém bylo doručeno zaměstnavateli, případně v jiný den, který zaměstnanec v odstoupení uvedl.