Právo na informace

Právo na informování zaměstnanců zaměstnavatelem je obecně uznáno mezinárodními dokumenty.
Nejdůležitějším dokumentem v této oblasti je směrnice 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Evropského společenství. Smyslem práva na informace je, aby se zaměstnanci sami nebo prostřednictvím svých zástupců, tedy odborových organizací, s dostatečným časovým předstihem dozvěděli o všech důležitých záměrech a opatřeních zaměstnavatele a mohli k nim zaujmout svoje stanovisko.

Důraz je kladen na včasnost a úplnost informací. Zaměstnavatel je povinen informovat u něj působící odborovou organizaci dle níže uvedených ustanovení zákoníku práce o:

§ 38 odst. 3
- sjednaných nových pracovních poměrech v dohodnutých lhůtách

§ 61 odst. 5
- rozvázání pracovního poměru v případech, kdy není nutný souhlas nebo projednání, a to v dohodnutých lhůtách

§ 287
- vývoji mezd, platů, průměrné mzdy a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, pokud není dohodnuto jinak

- záležitostech uvedených v § 279 zákoníku práce

§ 279
- ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji,
- činnosti zaměstnavatele, jejím pravděpodobném vývoji, jejích důsledcích pro životní prostředí a jeho ekologických opatřeních,
- právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele,
- základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách,
- záležitostech v rozsahu uvedeném v § 280 zákoníku práce,
- opatřeních, kterými zaměstnavatel zajišťuje rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zamezení diskriminace,
- nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro další pracovní zařazení zaměstnanců pracujících u zaměstnavatele v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou,
- bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 101 až § 106 odst. 1 a § 108 a zvláštním zákonem,
- záležitosti v rozsahu stanoveném ujednáním o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo na základě jiného ujednaného postupu pro informace a projednání na nadnárodní úrovni nebo v rozsahu stanoveném v § 294 a § 295

§ 339 odst. 1
- přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů k jinému zaměstnavateli.