Skončení nájmu na dobu určitou nájemcem

Dobrý den. Podepsala jsem s pronajímatelem nájemní smlouvu na dobu určitou, vždy na jeden rok (od května do května) s tím, že prodloužení není automatické, ale pronajímatel mně toto musí písemně sdělit. Chci tento nájemní vztah ukončit. V nájemní smlouvě mám uvedeno, že můžu dát výpověď a že výpovědní doba je 2 měsíce. Jak mám postupovat? Děkuji.

J. K., Děčín

Dobrý den.
Bydlím v družstevním bytě v podnájmu. V podnájemní smlouvě mám uvedeno, že přeplatky na vyúčtování služeb je nájemce povinen se mnou řádně vyúčtovat. Informoval jsem se v družstvu a vím, že se jedná o velké přeplatky. Nájemce se však se mnou odmítá o tomto bavit. Trvá to již 10 let. Jak se můžu domoci přeplatků za služby?

O. Ž., Olomouc

Odpověď na první dotaz

Dobrý den,
V nájemní smlouvě máte sjednánu dvouměsíční výpovědní dobu, což je možné. Má se za to, že výpovědní doba u nájmu bytu sjednaného na dobu určitou je tříměsíční, nedohodnou-li si strany jinak.
Podstatné však u nájmu bytu na dobu určitou je to, že v souladu s občanským zákoníkem může nájemce vypovědět nájem, změní-li se okolnosti, které existovaly v době uzavření nájmu, do té míry, že nelze po nájemci rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval (například se stěhujete za prací, založíte rodinu a byt je najednou malý nebo se vám narodí další dítě apod.).

Uvádíte v dotaze, že nájem máte vždy od května do května a že prodloužení není automatické, ale pronajímatel vám dává písemné sdělení o prodloužení. Tohoto ustanovení v nájemní smlouvě je možné využít tak, že nyní v květnu písemně sdělíte pronajímateli, že v nájmu nebudete dál pokračovat. Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl uzavřen.

Odpověď na druhý dotaz

Pokud jste si ve smlouvě nedomluvili něco jiného, vyúčtování služeb musí proběhnout nejpozději do čtyř měsíců po konci zúčtovacího období. Musí obsahovat skutečnou výši nákladů na jednotlivé poskytnuté služby i výši přijatých záloh a měl by být pronajímatelem vypracován v takové podobě, aby byly zřejmé a kontrolovatelné případné rozdíly. Další čtyři měsíce pak zákon ukládá na vyrovnání případných doplatků nebo přeplatků.
Nájemce má právo požadovat všechny doklady, podle kterých bylo vyúčtování služeb provedeno. Žádost musí být písemná a lhůta na doložení všech nákladů je pět měsíců po konci zúčtovacího období. Pokud se nájemci ve vyúčtování nebo v doložených dokladech něco nepozdává, může podat proti vyúčtování námitku. Učinit tak může nejpozději do třiceti dnů od okamžiku, kdy vyúčtování nebo doklady obdržel. Dalších třicet dnů má potom pronajímatel, aby uplatněnou námitku vyřídil.
Pro případ, že jedna ze stran čeká na doplatek/přeplatek za služby marně, má věřitel ze zákona nárok na úrok z prodlení. Jeho výši stanovuje nařízení vlády a úroková sazba je vázána na repo sazbu České národní banky, ke které se přičítá osm procentních bodů. Tato sazba je oficiálně vyhlašována ve věstníku ČNB, její aktuální výši si tedy můžete vždy ověřit v něm. Úrok z prodlení se začíná počítat hned prvním dnem po splatnosti doplatku nebo přeplatku.
Pokud ve stanovené lhůtě k vyúčtování nedojde, zákon také počítá s pokutou ve výši 50 Kč za den prodlení při neplnění nepeněžních povinností. To znamená nárok na 50 korun pro nájemce za každý den prodlení s nedoručením řádného vyúčtování.