Představení BOZP a úloha odborů

Naše úloha v Bezpečnosti a Ochraně Zdraví při Práci
Základním právem odborové organizace v oblasti BOZP je vykonávání kontroly nad úrovní a stavem BOZP v jednotlivých organizacích a dohlížení na dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce.
Ne každý bohužel ví, že se zaměstnavatel může částečně či plně zprostit odpovědnosti za plnění zaměstnanci v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, pokud zaměstnanec porušil předpisy BOZP.

Problematika, se týká zejména:
- Zlepšování a dodržování pracovních podmínek
- Vyhodnocení a snižování působení nepříznivých faktorů pracovních podmínek
(hluk, mikroklimatické podmínky, psychická zátěž, aj.)
- Témat jako jsou Mobbing, bossing a šikana
- Hygieny práce
- Podmínek požární bezpečnosti

Dále se věnujeme
- Odškodňování pracovních úrazů
- Konzultacím se zaměstnanci, dáváme jim rady a pomáháme jim jednat tak, aby nebyly poškozovány jejich práva

Kontrola nad stavem a úrovní BOZP
Naši svazoví inspektoři pravidelně kontrolují dodržování podmínek BOZP na jednotlivých pracovištích. Ze svých kontrol pak sepisují závěrečnou zprávu, kterou předkládají Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Jsme součástí Expertní skupiny bezpečnosti práce pro BOZP sdružené při ČMKOS. Členové skupiny jsou taktéž členy Rady vlády pro BOZP, a jejich prostřednictvím se pravidelně vyjadřujeme k legislativním změnám.

Historie BOZP
Dnešní základní právo odborové organizace vykonávat kontrolu je dáno zejména ustanovením §322 Zákoníku práce, tj. zákon č.262/2006Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Nicméně toto právo je historicky dáno a témata týkající BOZP řešili panovníci už v období feudalismu. Již v roce 1300 vydal král Václav II zákoník „Ius regale montanorum“ (Královské horní právo).
Zákoník mimo jiné obsahoval pravidla k zajištění bezpečné práce (odvodňování a větrání šachet, počítání horníků před a po každé směně) a délku pracovní doby (směna = 6 hodin). Pravděpodobně se jedná o nejstarší právo na světě se sociálními a pracovně-právními předpisy.
Za zásadní zmínku v historii Československa stojí zákon č.330/1921Sb., o závodních výborech, kde se v §3 stanovuje:
„Závodní výbory jsou povolány, aby hájily a povzbuzovaly hospodářské, sociální a kulturní zájmy zaměstnanců v závodě, zejména mají:

e) dozírati, aby zachovávána byla zákonná ustanovení o ochraně zaměstnanců, zejména pokud se týče ochrany proti úrazům, zdravotních opatření v závodě, pojištění zaměstnanců, upozorňovali správu závodu na shledané nedostatky a dovolávati se příslušných státních úřadů dozorčích, zúčastniti se také jedním členem závodního výboru k tomu určeným všech s tím souvisejících šetření a komisionálních řízení, konaných úředními dohlédacími orgány v závodě“